Lohbergové déjà vu aneb nikdy neříkej, nikdy neříkej nikdy
Přesně před týdnem na stejném místě, tedy téměř v klubové nálevně U kulináře, seděl mezinárodní manažer mládeže a zpytoval svědomí, že něco podobného už se nesmí opakovat, myslel tím nezdařenou výpravu pod hřebeny Ostrého, o níž se světové agentury raději ani nezmiňovaly a prorokoval, že od příštího týdne začne každotýdenní fotbalový svátek na umělohmotném pažitu na levém břehu říčky Zubřiny, kdy se zase navrátí radost z vítězství.
Anketa na WhatsAppu, jejíž pomocí mezinárodní manažer mládeže svolává seniorskou omladinu na každotýdenní fotbalové mače, vykazovala účast téměř 15 jedinců, ale i tak bylo dobrým počinem, že v reálu na umělohmotný pažit dorazilo borců 8 a mezi nimi se objevily i uloženky ze skladu sportovního inventáře staré gardy Jiskry Domažlice, které svou fotbalovou kariéru ukončily už tolikrát, že někteří elévové staré gardy nemají odehrán ani takový počet zápasů.
Začalo se, ostatně jak jinak, karlovarskou losovačkou, a v dresech Oranjes se jejím následkem objevila sestava opravdu beroucí dech a to zejména soupeři.
Proti mediálně podceňovaným Grasshoppers šly také oranžové kabáty okamžitě zkraje zápasu dvěma senzačními loby z neomylných kopaček Vlčáka a hned poté i podkošového mága do dvoubrankového vedení, ale to bylo také labutí písní squadry v bundoškách barvy zapadajícího slunce, neboť i na druhém břehu řičky Zubřiny až na kavkazských pláních bylo slyšet zlověstné sklapnutí ostrých zubů Csaplárovy pasti, neboť se hrála klasická kočka myš, v níž, jak známo, má většinou podceňovaný myšák hodně navrch, navíc ještě kombinovaná s hopnašpekem, přičemž slaninka byla tentokrát hodne šťavnatá!
Podceňování grashoppers začali vířivým pohybem a jednodotekovým ťukesem nahlodávat zkoprněnou nepohyblivou obranu oranžových kabátů a začali sbírat gólík po gólíku, takže teprve za stavu 2:8 si borci okolo mezinárodního mládežnického manažera uvědomili, že se opět stali účastníkem přetahováné, v níž tahají za mnohem kratší konec onoho pověstného provázku. Teprve v této chvíli se jim podařilo vyšachovat obranu Zelených a do prázdné klece uklízel kulatý nesmyslník míčový žonglér Rejtárek. Plukovníkova pumelice téměř z poloviny hřiště ještě na chvilku jakž takž dokázala pozvednout strmě padající akcie Oranžových na fotbalové burze, ale to už byla asi poslední fotbalová vlaštovička tohoto propršeného večera z jejich strany a ta, jak dobre všichni víme, jaro nedělá a ani to fotbalové ne.
Zelený fotbalový koncert však ještě nebral konce, neboť kolmice rýsované za oranžovou obranu na mrštné zelené lasičky, procházely jak nůž máslem a nacházely své adresáty jak dopisy doručované Českou poštou a tak není divu, že Oranjes začali propadat trudomyslnosti a to ve chvíli, kdy se na druhou stranu bojiště vyšel podívat po dvouleté zahálce i téměř nepohyblivý El kapitáno a do oranžové rakve zatloukl parádní hřebíček s pořadovým číslem 13. No a nakonec? Tentokrát to nebyl Japonec, ale nestárnoucí El Pepíno rozvlnil síť počtrnácté!
Závěr ale patřil sportovním gestům, vzájemným gratulacím, uznáním kvalit soupeřů a nástupu uklidové čety a ten kdo dočetl report až sem, se jistě nediví, že četa byla v tílkách barvy pomeranče.
Ovšem v téměř klubové nálevně U kulináře už to bylo jedno, co bylo, bylo, ale po několika sklenících lahodného moku borci okolo mezinárodního mládežnického manažera začali hledat důvody zdrcující prohry, ale výčet začal nabývat tak obludných rozměrů, že toho za chvíli raději nechali a začala se plánovat hojnější účast na příštím pátečním tréninku staré gardy Jiskry Domažlice na umělohmotném pažitu na levém břehu říčky Zubřiny.
"Klíčem je formulace bodů v anketě," vysvětloval okolo sedícím s jiskrou v oku mezinárodní manažer mládeže a hned je začal do mobilu datlovat jedním prstem takovou frekvencí, že ti, co se nacházeli nejblíže, začali usínat.
Na páteční trénink SG:
1. Půjdu
2. Nepůjdu
3. Šel bych, ale nemám WhatsApp
4. Mám WhatsApp, ale neumím to v anketě potvrdit
5. Většinou potvrdím, ale stejně nepřijdu
6. Venca Dufek přijdu
7. Venca Dufek nepřijdu
Tak uvidíme, jak se inovace projeví v praxi, ale alespoň 5 na 5 by za týden bylo nádherné číslo, ale jak říká klasik Matulka, nyní už v téměř důchodovém věku, příště to bude zase všechno úplně jinak, no a vo tom to je!
Grasshoppers vs. Oranjes 14:4
Grasshoppers:
Major - Tesař Velfl Dufek
Oranjes:
Rybár P. - Vlček Rejthar Vaněk