Překvapivý úspěch byl hodně blízko

Páteční výlet k našemu už vlastně poslednímu tradičnímu soupeři, míčovým kouzelníkům od úpatí Ostrého a Velkého Javoru, začal netradičně – společným focením v tamní zoologické zahradě.

Někteří se domnívali, že budeme předhozeni lvům, ale při pohledu na některé podvyživené borce gardy (Vlčka, Frčka aj.) by se jednalo spíše o ztrátu času. Nakonec se ukázalo, že domácí v rámci svého projektu přeshraniční spolupráce chtěli propagovat i svou obec a její hlavní stránky, což podtrhla i přítomnost místního starosty.

Poté, co se všichni „modelové“ přemístili k přírodnímu pažitu, znamenajícímu svět, tedy ten fotbalový, následovala poměrně dlouhá rozcvička, ještě jedno focení – a šlo se na věc! Začalo se opatrně, protože obě strany měly v paměti své nedávné bolístky: hosté loňskou drtivou porážku, která nemá v dějinách staré gardy obdoby, a domácí zase nedávný překvapivé "klopýtnutí" na pažitu stadionu Střelnice.
Náznaky akcí se rodily na obou stranách, ale vše jistě řešili výteční gólmani. Do vedení šli hosté po rychlé kombinaci na levé straně a přesném zakončení fotbalového nezmara Tomáše Koreluse. Na druhé straně ale začal v uvozovkách „čarovat“ sudí, který nepotrestal zcela jasnou ruku útočícího hráče v hostujícím pokutovém území. Obrana hostí přestala hrát a začala diskutovat, čehož využil domácí útočník a přesně k tyči obstřelem skupinky diskutérů vyrovnal.
V téže minutě však hned po rozehrání opět udeřila Jiskra – po dlouhém nákopu a podcenění míče soupeřovými zadáky skóroval kdo jiný než Tomáš Korelus. Do přestávky se tedy šlo za překvapivého stavu 1:2 pro hosty.
Hosté věděli, že musí tento výsledek držet co nejdéle, protože aktivita se stále více přesouvala na stranu hbitějších, pohyblivějších a – nutno přiznat – i fotbalovějších domácích. To se ale dlouho nepodařilo, zvlášť když chybující poslední hráč „El kapitáno“ neodehrál včas balón, soupeř mu ho sebral a tváří v tvář gólmanovi Noskovi srovnal na 2:2. Domácí ožili a jejich tlak rostl. Hosté už jen odkopávali balóny od vlastní branky, které ale útočníci nedokázali udržet, takže se útoky valily zpět.

Pak přišel dlouhý nákop, který propadl, a soupeř situaci vyřešil lobem alá Karel Poborský. No a aby toho nebylo málo, přišla i čtvrtá – osudová – chyba obrany. Rozehrávka stopera s gólmanem byla řešena kličkou, kterou soupeřův útočník vystihl a střelou do prázdné branky trestal. Neopakoval se ostudný dvanáctibrankový příděl z minulého roku, ale konečných 4:2 bylo vzhledem k průběhu utkání ještě přijatelných – i když všechny góly padly po zbytečných chybách obrany, nikoli po vypracovaných akcích soupeře.
Nutno ovšem přiznat, že bez dvou rozdílových hráčů – Koreluse a Manowetze – by ekipa hostů konkurenceschopná nebyla. Ale v útulné klubovně místního sportovního klubu metané (fotbalový areál je stále v rekonstrukci) už to bylo jedno. Na stole čekala vepřová pečeně s knedlíkem a zelím, k tomu chodské koláče od Pepy Velfla a lahvový třetinkový Osser Bier. Samotný zápas tak pomalu mizel v myšlenkové mlze zapomnění.
Závěrem malá perlička: domácí sudí už nevěděl, jak hostujícím kouzelníkům s kulatým nesmyslem ještě pomoci. Po neodpískané srážce hostujícího obránce a domácího útočníka nechal desítek několik vteřin pokračovat ve hře a pískl až ve chvíli, kdy domácí útočník zmařil slibnou šanci. Přesto nařídil volný kop těsně před hranicí pokutového území. To se nezdálo Mírovi Manowetzovi, který reagoval slovy: „Spinnst du, tedy blázníš?“ Sudí, jakoby na to čekal, chtěl hráče vykázat. Ten se však odmítal smířit s tím, že by po 40 km cesty a po obětování času se ženou a dvěma dětmi měl kvůli verdiktu rozhodčího chladnout nečinně na lavičce. Rozhodčí proto demonstrativně odešel ze hřiště se slovy, že dokud hráč neopustí hřiště, on pískat nebude.
Na to Many reagoval: „To bude nejlepší řešení, bez tebe si stejně zahrajeme nejlíp,“ a šel se svěřovat soupeřovým hráčům se svou verzí příběhu o ženě a dvou dětech. Když ji vyprávěl už posedmé a dostal se někam k levému obránci, začala část diváků usínat. Nakonec se ale šel sudímu omluvit. Ten mu odvětil: „Ještě jednou – a vyhodím tě fakt doopravdy.“ Hra tedy mohla pokračovat. Emoce ten večer plály jasným plamenem – no a vo tom to je. Příště to ale, jak praví klasik Matulka, může být zase úplně jinak.
AH SV Lohberg vs. SG TJ Jiskra Domažlice 4:2 (1:2)
Branky Jiskry:
Tomáš Korelus 2x
Sestava Jiskry:
Nosek – Vaněk, Major, Vlček, Pivoňka – Dufek, Manowetz, Frček, Korelus – Bláha, Krakeš (Velfl)
Trenér: Brichcín
By TJJiDo